“Tak se uvidíme zase za pětadvacet let” aneb Čtvrtstoletí svobodného výzkumu

Ve středu 10. února 2016 proběhl zcela unikátní seminář Čtvrtstoletí svobodného výzkumu trhu a veřejného mínění. Na realizaci spolupracovala Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy a Sdružení agentur pro výzkum trhu a veřejného mínění SIMAR se studentským spolkem Miroslava. Seminář byl určený jak odborné veřejnosti, tak studentům především sociologie a marketingových studií.

Zúčastnění zástupci za SIMAR, SMG, SoÚ AV ČR, Millward Brown Czech Republic, IPSOS, Median a i za FSV UK probrali různorodá témata od shrnutí klíčových událostí výzkumu trhu, proměn kvalitativního i kvantitativního výzkumu v průběhu let, až po novinky v praxi, obsah archivu Sociologického ústavu a také současné útrapy, se kterými se výzkumníci mohou potýkat.

Výzkum se postupně mění a modernizuje v závislosti na technice, dnes se například běžně užívá smartphonů na poli etnografie. Konkrétně byl zmíněn výzkum způsobu konzumace nejmenovaného alkoholického nápoje. Výzkumníci strávili celý večer ve společnosti cílové skupiny, tedy žen ve věku od 18 do 25 let, a následně pozorovali a natáčeli vše, co v souvislosti s cílem výzkumu považovali za důležité.

Věděli jste například, že všeobecně panující názor, že online výzkumy jsou výrazně levnější a zaberou méně času než ty klasické, neodpovídá skutečnosti? Dnes vznikají nové metody, které jsou ale ve značné míře přeceňované. Třeba taková big data určitě nejsou dostatečná sama o sobě. Stále je potřeba kombinovat osvědčené metody s těmi novými, moderními, aby se dosáhlo uspokojivých výsledků, které mají blíže ke skutečnosti. Jedním z dalších příkladů je pasivní elektronické měření. Místo toho, aby si respondent psal pravidelně deník zahrnující cílové informace, nainstaluje si do svého chytrého telefonu aplikaci, která běží na pozadí a snímá jeho okolí. S pomocí této aplikace pak lze snadno odhadnout, zda respondent dává přednost rádiu či televizi, co poslouchá nebo sleduje za konkrétní program a na které stanici. Na druhou stranu je zde ale značná závislost na výdrži telefonu a na spolehlivosti respondenta. Pokud si respondent často zapomíná telefon doma, výsledná data nejsou příliš vypovídající.

V závěrečné diskuzi se rozhořela debata o požadavcích klientů. Dříve neexistovala příliš jasná představa, jak by si klient přál provést výzkumu. Dnes ovšem roste laická znalost a klient často přichází s vlastními nápady, které ale často bývají nerealizovatelné či by během jejich provedení došlo ke zkreslení dat nebo výsledkům pochybné kvality. Často se tedy musí počítat s určitým bojem mezi klienty a realizátory výzkumu.

Od Daniela Prokopa také zazněla neocenitelná rada pro případné hudebníky. Během četných výzkumů totiž bylo zjištěno, že prvních 30 sekund skladby je kritických, posluchač ji nejpravděpodobněji přepne právě v tomto časovém úseku. Nejvíce se tedy vyplatí dát nejchytlavější část, refrén, právě na začátek.

 

Kdo se semináře nezúčastnil, může vzít za vděk alespoň fotografiemi ze semináře a také si projít prezentace jednotlivých vystupujících na webových stránkách SIMARu .

Zde si můžete prohlédnout program se seznamem účinkujících. A nezoufejte, podle slov Petra Soukupa se chystá několik dalších seminářů, které se ponesou v podobném duchu.

A nechybí ani fotografie, které nám poskytl pořadatel konference.

 

 

Autorka článku si konferenci užívala


 

Michaela Kudrnáčová

Je studentkou Sociologie a sociální politiky na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Mezi oblasti jejího zájmu patří především nerovnosti všeho druhu a vzdělávací politika, okrajově potom také tématika médií. Chtěla by ve svých článcích také představit některé ze zahraničních vyučujících, kteří zavítají na UK.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *